Vítejte na mém blogu

No a pak jsou tady samozřejmě sestřičky, ty dobré duše, které kolem každého poletují, byť musí mnohdy zápasit s různými rozmary...

Překvapeně zírám na ten sešit, je plný asi tak z poloviny, a vůbec netuším, co se po mě žádá. Nalistuji tedy začátek...

Pokud dnes dáte za úkol třídě 12ti letých napsat pět souvislých vět na zadané téma, samozřejmě jim známé, polovina z nich rovnou omdlí...

Zatímco on stojí půlhodinovou frontu na teplé pivo a ona spálí a vyválí v popelu jeho klobásku, zdá se, že je už nic horšího potkat nemůže..

Myslím, že to byl také můj osud, nákladní vagón, rampa, selekce a tableta cyklonu B v podzemních "sprchách"...

Uběhlo neuvěřitelných 40 let od mého tehdejšího rozhodnutí a ještě pořád jsem úplně nepochopil, kde se to štěstí vůbec vzalo...

Ono nadarmo se neříká, že každý je velký odborník na výchovu dětí právě do té doby, než se mu narodí jeho vlastní...

Nikdy nezapomenu na den, kdy mi přišel říct, že jde na dovolenou do nemocnice, on věděl, že se už nevrátí...

Je až zarážející, jak snadno si pár jedinců rozdělí mezi sebe sféru vlivu a nikoho dalšího k tomu nepustí...

Chodili jste rádi do školy? Já ne. Proč si to nepřiznat, vždyť už je to tak dávno...

Práce i 14 hodin denně a jako prémie za pracovní výkon pravidelný výprask, to aby nezapomněly, kde jsou a co jsou...

Už to brzy bude 15 let, když koncem května odjíždí náš nejstarší syn večer autem za svou přítelkyní...

Uplynulo 80. let a jedna veliká a silná armáda již zase stojí na hranicích jiného státu a má ostře nabité zbraně...

A tak může být marod ten, komu zrovna naskákaly na zádech pupínky, stejně jako ten, komu vlak ujel obě nohy v kolenou...

Zjistili jsme totiž nedávno, že jsme čím dál víc závislí na pravidelné dávce informací, usínáme plni dojmů...

Já vím, že pokrok nelze zastavit, ale doufám, že při všech těch dalších a dalších možnostech, se nakonec podaří i najít nějaké dveře zpět...

Jedni učí málo, druzí zase moc, ta je přísná, ten zase všechno dovolí, v téhle škole mají laťku moc nízko...

A pak přišel šok. Hanbou jsme se v ten moment málem propadli až někam do Austrálie...

Ale že bych měl nějakou konkrétní vzpomínku na setkání s tou trojicí, to nemám. Bohužel, nebo naštěstí.

Pod stromečkem očekávám opět roční balení kloubní výživy a předplatné časopisu Zdravá lékárna. Ale mě jen tak nedostanou...