Volím, volíš, volíme...

Nevím, jak to máte nastaveno, ale u mě, kdykoliv vidím nějaký předvolební plakát, slogan, nebo televizní debatu, okamžitě spolehlivě naskočí dialog:

Koho volíš, Losnu nebo Mažňáka?

Ale, třeba bahňáka.

Pamětníci příběhů klukovské party Rychlých šípů si určitě také hned vybaví legendární scénku z jejich výpravy do tajemných Stínadel, kde se, jako na potvoru, zrovna chystaly volby Velkého Vonta. Našim dětským hrdinům tehdy tato nemístná replika (už nevím přesně kterého z nich) připravila pořádně horké chvilky a nakonec se z té šlamastyky dostali, jako vždy, jen díky svému důvtipu. Ostatně právě jejich obratnost, odvaha a také smysl pro spravedlnost, byly oprávněně tím hlavním magnetem a vzorem pro mnoho generací kluků a holek, tu mojí samozřejmě nevyjímaje. No a jak teď tak občas bilancuji, což si snad již mohu dovolit, napadají mě zajímavé úvahy. Například - jak by se asi odehrávaly takové volby Velkého Vonta dnes, v době všemocných masmédií, podléhajících jen velmi volným pravidlům, a samozřejmě také internetu, který existuje absolutně bez pravidel...

Možná by to vypadalo třeba takto...

Záznam ze zasedání VR

(Vontská Rada - něco jako náš Parlament a Senát dohromady).

Přítomni: VV (Velký Vont), VZ 1-6 (volení zástupci jednotlivých částí Stínadel), ZAP (zapisovatel, pověřený záznamem z jednání VR)

VV: Tak vážení, kdo dal tu mojí fotku na Billboard na rohu Křivolaké a Rovné?

VZ 1: Náš PR tým náčelníku, aby si všichni vzpomněli.

VV: Vzpomněli na co?

VZ 1: Že jsi nejlepší... Říkal jsi přece, že jsi nejlepší ?! Nebo...

VV: Samozřejmě, že jsem nejlepší (bouchne rázně do stolu, až všichni nadskočí), ale ta fotka... Jak já tam vypadám???

VZ 6: Ale to je nejčerstvější fotka náčelníku, fotil jsem jí na tvých narozeninách minulý měsíc.

VV: (otráveně) Jojo, fotka čerstvá možná je, ale já tam zrovna čerstvě nevypadám... Nezdá se vám?

VZ 1-6: všichni mlčí a upřeně hledí do svých monitorů, nikdo se ani nepohne

ZAP: Mám to tam dát náčelníku?

VV: Co zas máš kam dát?

ZAP: No, jak jsi říkal, že nevypadáš čerstvě, tak jestli to chceš do zápisu.

VV: Jéžiš... To snad není pravda. Tys nečetl náš etický kodex, který jsem sepsal?

ZAP: Četl náčelníku.

VV: Na straně 148, někde uprostřed, se přece píše - O osobě VV se vyjadřujeme výhradně tak, aby nikdo nemohl mít pochybnosti o jeho vůdčí roli.

ZAP: To já vím náčelníku.

VV: Tak na co se ptáš?

ZAP: Už na nic náčelníku, chápu a mažu.

VZ 6: Tak my tu fotku vyměníme náčelníku (vytahuje z kapsy mobil), že bych udělal třeba novou, ne?

VV: Zešílel jsi? Teď mě chceš fotit? Takhle? Nemáš fotošop?

VZ 3: On s tím neumí náčelníku, je věčně oflajn, stejně jako ta jeho ulice, nemají ani pořádný webovky.

VV: Tak to zařiď, ať je to zítra vyměněný a rovnou ať to PR pošle do časáku, co tady ti parchanti věčně čtou, Mladý Hlasatel, nebo jak se ten plátek jmenuje.

VZ 2: A my to rovnou vystrčíme na náš web, je tam otevřený chat a všichni už jsou nedočkavý, kdy ta volba začne.

VV: Jaká volba? O čem to zas mluvíš?

VZ 2: No přece... Já myslel, že to budou...

VZ 4: To je v poho náčelníku, já to tomu trollovi vysvětlím, o čem jsou volby VV (chytne kolegu za hlavu a něco mu dlouze šeptá do ucha)

VV: No tak, ale rychle, mám ještě onlajn míting se zástupci ulic, tak ať se stihnu trochu naladit na ty blbečky, snad mi tam ještě trochu zbylo.

VZ 2: Aháááááá... (zatváří se informovaně a spiklenecky na VV mrká)

ZAP: A tohle tam chceš náčelníku?

VV: Co zas?

ZAP: Jestli chceš v zápisu to jeho "Aháááááá".

VV: Hele, máš tam snad předepsanou tu větu ode mě, nebo ne?

ZAP: Mám náčelníku. Kolektiv rádců Velkého Vonta v tajném hlasování jmenovaného jednomyslně podpořil v kandidatuře na další volební období.

VV: Tak na co se pořád ptáš? Nevíš, jak se dělá zápis z jednání Vontské rady?

ZAP: Vím, vypínám, pak už to jen vytisknu.

VV: No vidíš, jak je to vlastně jednoduchý. Stačí si porozumět. Tak snad abysme skončili, ne?

VZ 3: Ještě je tady žádost toho Losny náčelníku, to je ten protikandidát.

VV: Aha, úplně jsem na něj zapomněl. Jaká žádost, chce taky příspěvek na zábradlí před klubovnou?

VZ 3: Ne, chce taky na Billboard náčelníku.

VV: On snad zešílel, ne? Ještě to tak, nějaký jiný ksichty, to určitě. Někdo se na něj zakouká a bude z toho průšvih. Nic, zamítá se, žádost nesplňuje formální požadavky.

VZ 3: Jaký požadavky náčelníku? Co když to bude chtít vědět? Dneska všichni strkaj do všeho nos.

VV: Tak si nějaký vymyslíš a já je pak vydám. Seš tu novej, nebo co?

VZ 3: Tak já mu řeknu, že nepoužil předepsaný hlavičkový papír s vodotryskem.

VZ 1: Snad s vodotiskem, ne?

VZ 3: Tak s vodotiskem, to máš jedno. On stejně nebude vědět, co vlastně porušil, když to nevím ani já.

VV: OK, domluveno, doufám, že všichni znají svoje úkoly v kampani, snad víte, že moje místo je i vaše jistota, je to všem jasný? (rozhlédne se významně po všech kolem stolu)

VZ 1-6: všichni uznale pokyvují hlavami, na znamení souhlasu

ZAP: Tak a já to vytisknu a všichni to podepíšou.

VV: Kromě mě, samozřejmě, já tu jako nejsem. Tohle je tajná nominační schůze Vontské rady a na tu já nemám přístup. Znáte pravidla, ne? Kdyby se to někdo domák, myslel by si kdoví co.

VZ 1: Jasně náčelníku, ty seš přeci na tom mítingu s ulicema a děláš tu volební kampaň, to vědí všichni.

VV: Správně, pálí ti to. (uznale poplácá vlevo sedícího člena VR po zádech a pak vstane a zatváří se tajemně). A příště budu kandidovat na Nejvyššího Vonta, ještě jsem vám to neřekl?

VZ 1-6: překvapeně zvednou hlavy

VV: Nojo, už je to tak hoši. A to teprve bude jízda, však ještě uvidíte. (blaženě přivře oči) A ti ostatní blbečci taky.

Zpráva z posledního čísla Mladého Hlasatele:

Asi není žádným překvapením, že volbu Velkého Vonta opět, již po sedmé v řadě, vyhrál aktuálně vládnoucí náčelník Mažňák, samozřejmě s plnou podporou celé Vontské Rady a také většiny ulic. Je jistě pouhou náhodou, že v každé z nich po volbách svítí novotou čerstvě natřené zábradlí před klubovnou.

...

Tady moje úvahy končí, hrůzou se mi rosí vysoké čelo a vyschlo mi v krku. Nalévám do stopky něco z baru a rychle to dvakrát otočím. Uf, už je to trochu lepší. Ale ta vize je děsivá, ještě že je to jen moje bujná fantazie. Ani si nechci představit, co by se stalo, kdyby to třeba jednou byla pravda...

Tak vítejte v 21. století v zemi, kde nic není nemožné. Bohužel.